Aktuálně

Křížová cesta Panna Marie Střítežská

Křížová cesta Panna Maria Střítežská

Text: Otec František Lízna

1. JEŽÍŠ ODSOUZEN K SMRTI

Richard Crashaw:

Na Piláta umývajícího ruce.

Na ruce vodu nalévají ti,

ta z viny nemůže tě obmýti.

Proud jediný, jenž by mohl ji smýt

z tvých vlastních očí musí vyprýštit!

(Překlad Josef Hrdlička)

S anglickým básníkem patříme do tvé tváře a v tvých očích, Piláte, marně hledáme zmizení prázdného gesta a slzu pláče. Vina zůstává.

2. KRISTUS PŘIJÍMÁ KŘÍŽ

S potupou známé gesto. V něm každého z nás přijímáš na své zbědované tělo.

Ne k úlevě, ale k surové popravě. K přibití hřeby.

3. PRVNÍ PÁD

Tíha vedoucí z alpských velehor do prolákliny země.

Uklouznutí do žumpy úderů a nadávek.

4. SETKÁNÍ S MATKOU

Panno Maria milosti plná, Pán s Tebou! Se všemi ženami jdeme s Tebou na místa protkané hrůzou a bolestmi.
I našimi šlehy se i Jeho tvář zalitá krví, vklínila do našich srdcí. Matko bolesti, matko bolesti.

5. ŠIMON

Kde se na cestě kříže vzala ta špetka soucitu a pomoci?
Že Šimonovo jméno bude do konce věků spojeno se dřevem kříže, jež spasilo hříchem překroucený svět?

6. VERONIKA

Přes hrozby katů, přes hrubost, průnik soucitné lásky a otisk krví zalité tváře

do roušky slabé ženy.

7. DRUHÝ PÁD

Druhý pád do povadlého světa, do kulis křesťanství bez zájmu o člověka nesoucího klopýtavě kříž. Ty, Beránku, svým pádem zachraňuješ tento hříchem zasažený svět. Kyrie eleison!

8. JERUZALÉMSKÉ ŽENY

Z povrchního soucitu stojíce u cesty pláčete z vlastních pozic. V hloubi srdce nic nezmůže falešný tón. To by jen mohla změna směru žalu a hloubka slz.

9. TŘETÍ PÁD

Tvá tvář, Kriste, se spojila s prachem a tvrdostí země.

Kdo z nás Tě z ní pozvedne? Či naše lhostejnost a tupý pohled z nás učiní spojence pekla?

10. SVLEČENÍ ŠATŮ

Nahý jsi přišel na svět a v potupě na kříži nahý umíráš.

Kdo Tě, Kriste, zahalí, přikryje?

11. KRISTUS UKŘIŽOVÁN

Sadistická radost katů. Tvé údy Kriste spjaty s hřeby
a dřevem kříže. Nad čím se náš tep srdce zrychlí, zapláče?

12. KRISTUS UMÍRÁ

Snad ze sedmera slov Franze Liszta se v našich srdcích něco vyrojí. Pláčeme.

Již po staletí. Mrtví i živí. S Tebou Kriste k Otci zbožně voláme:

In manus Tuas commendo spiritum meum. Consummatum est.

(Do Tvých rukou odevzdávám ducha svého. Dokonáno jest).

13. SŇAT Z KŘÍŽE

Do Tebe, Matko protkaná bolestí, pronikl meč a žal. Tvůj klín se na chvíli stal ložem pro Vítězného krále.

14. ULOŽEN DO HROBU

Richard Crashaw:

Na hrob Páně, kde ještě nikdo neležel.

Kde má Tvá smrt a zrod shodný bod?

Panenské lůno měls a hrob též.

S Josefem se obojí pojí.

                                                                        

(Překlad Josef Hrdlička)

KAPLIČKA PANNY MARIE STŘÍTEŽSKÉ

Dle ústní tradice na tomto místě stávala již v 19. století mohutná jedle s obrázkem Panny Marie. Obrázek připomínal dřívější podivuhodnou událost, patrně záchranu života s nebeským přičiněním. Při silném povětří roku 1840 byly údajně všechny stromy v okolí vyvráceny a polámány, jen jedle se svatým obrázkem zůstala stát neporušena. Krátce potom zde byla postavena klasicistní kaple, do níž byl přenesen původní obraz Panny Marie. Střítežská pouť se koná každoročně první neděli po 8. září. Mezi kapličkou a myslivnou se nachází čtrnáct zastavení křížové cesty. Sloupy jednotlivých pilířů jsou zhotoveny z pískovce, rovněž v klasicistním slohu a původně nesly obrazy na plechu, které se nedochovaly. Křížová cesta však byla obnovena. Autorem nových obrazů na plechu je malíř Petr Herzig Dubický.
V roce 2014 byla kaplička, křížová cesta a myslivna prohlášena Ministerstvem kultury kulturní památkou.

Otec František Lízna

Zamyšlení ke křížové cestě napsal Otec František Lízna, který žil a působil v nedalekých Vyšehorkách. Ke kapličce na Střítěži choval hlubokou úctu a dlouhá léta zde sloužil poutní mše. Narodil se roku 1941 v Jevíčku, poté se jeho rodina přestěhovala do Moravské Třebové a Velkých Opatovic. Za šíření samizdatů a tisk letáků o politických vězních se sám stal pětkrát politickým vězněm. Působil jako ošetřovatel v ústavu pro mentálně postižené na Velehradě, kde se setkal s jezuity. Právě zde objevil svou touhu sloužit bližním i Bohu a roku 1968 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Byl poslán do Anglie, odkud měl jít na misie do africké Rhodesie. Skončil však v Innsbrucku, kde požádal o návrat do Čech.

Vystudoval teologickou fakultu, ovšem hned po primiční mši mu komunisté odebrali povolení ke kněžské službě. Patřil mezi první signatáře Charty 77. Po 17. listopadu 1989 se stal rektorem kostela "u jezuitů" v Brně. Staral se o nemocné, o Romy (ze solidarity si dal do občanského průkazu zapsat romskou národnost), vězně a bezdomovce. František Lízna měl své dveře ve Vyšehorkách otevřené všem, kteří jako potřební zaklepali.

Vydával se také na daleké poutě. Propojil při nich křesťanský Východ a Západ i Jih se Severem a ušel při tom téměř osm tisíc kilometrů. Během své pouti do Santiaga de Compostela se uzdravil z rakoviny. Zážitky z cest sepsal v několika úspěšných poutních cestopisech (Musím jít dál, Pouť za sv. Brigitou Švédskou, Pouť za sv. Kateřinou Sienskou).

V roce 2001 bylo Františku Líznovi prezidentem Václavem Havlem propůjčeno druhé nejvyšší státní vyznamenání – Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidských práv. Za svou práci ve vězeňství obdržel v roce 2003 společně s dalším vězeňským kaplanem Tomášem Vlasákem Cenu Františka Kriegla, udělovanou Nadací Charty 77. Roku 2013 mu řád milosrdných bratří udělil Cenu Celestýna Opitze za péči o nemocné a potřebné. Roku 2017 se stal laureátem Ceny Paměti národa, kterou každoročně uděluje společnost Post Bellum. V roce 2020 mu bylo uděleno významné maďarské ocenění – Cena Jánose Esterházy.

Otec František Lízna zemřel 4. března 2021. Jeho ostatky jsou uloženy v kryptě jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně.

„V modlitbě musí být řád, a není možné, abyste se od něj odchýlili. Pak vás ďábel ukolébá, že se nakonec přestanete modlit úplně. Modlitba potřebuje řád. Každý den vstávám v pět hodin ráno, to se nedá nic dělat, každý den. Dám si horkou sprchu a pak na minutu úplně studenou; potom jdu do kostela a tam se modlím od 5:30 do 7:15, každý den. Pak hned mívám mši svatou v 7:30 a modlím se atd. Každý den se modlím breviář a nikdy nevynechávám. Už v lůně matky jsem se stal dobrým katolíkem, tomu já věřím. Nikdy jsem neměl vůbec žádná zjevení, ale občas nastane situace, kdy vím, že Bůh mě vede. Například když jsem byl ve vězení na Borech, děkoval jsem Pánu Bohu, že jsem katolík. Sprostě mi tam nadávali, mne to hrozně uráželo a říkal jsem jim: „To není pravda, já jsem dítě Boží.“

A tomu člověku, který mi nadával, jsem říkal: „Ty jsi taky dítě Boží, jen to v sobě musíš objevit.“ Pak jsem si říkal, že musím poděkovat za svůj křest. Jel jsem do Jevíčka,

kde jsem se narodil. Když jsem přišel do kostela, měl jsem velkou radost, že je tam původní křtitelnice, tak jsem všechno ohmatal, kde jsem ležel a kde tekla ta voda. Klečel jsem před křtitelnicí a pak se podívám nad sebe a vidím sochu sv. Jana Nepomuckého, to je hlavní patron České provincie Tovaryšstva Ježíšova. Tak jsem si říkal, že když mě nesli ke křtitelnici – měl jsem teprve devět dní – tak mě sv. Jan Nepomucký viděl a říkal si: „Takové pěkné děcko, tak já mu vyprosím povolání do Tovaryšstva.“ A tak jsem se stal jezuitou.“

                                                                                                                          František Lízna

Střítež

Dříve zde bývala vesnice, jež je poprvé zmiňována roku 1351, kdy Střítež patřila ke statku Vraní Hora (Vranová Lhota). Existenci ještě starší vesnice na tomto místě však dokazují četné archeologické nálezy keramiky ze 13. a 14. století. Nález koster a románsko-gotické křtitelnice ze 13. století dokládá, že se jednalo o poměrně rozlehlou ves s vlastní svatyní a hřbitovem. Z názvu Střítež lze usoudit, že se původně jednalo o slovanskou lokalitu, jejímž úkolem bylo střežení okolních usedlostí a také cest i vsí Vacetín a Svinov, jež sem náležely. Centrem Stříteže bylo středověké vodní tvrziště, které poslední průzkumy lokalizovaly severně od myslivny na pahorek nad rybníkem. Vodní plocha dříve obklopující budovu tvrziště měla obrannou funkci. Na tomto místě také pramení potok Radnička dříve zvaný Hrádnička. Vrchol nedalekého kopce Zámeček bývá považován za místo původní střítežské tvrze, absence zbytků keramiky či opracovaných kamenů na dané lokalitě však tuto spojitost nepotvrzuje.

Vesnicí procházela jedna z několika cest spojující Olomouc s Moravskou Třebovou, Svitavami a Prahou. Zánik Stříteže dle historiků nastal během uherských válek, kolem roku 1470, kdy vojska Matyáše Korvína v několika proudech valila z Moravy do Čech a zanechávala za sebou rozsáhlou zkázu a zpustošenou zem. Vesnice se po této pohromě obnovila jen částečně, definitivní zánik pak způsobila třicetiletá válka v letech 1618–1648. Zůstal jen statek, který byl pronajímán zemědělcům z okolí. Roku 1891 vypršela poslední nájemní smlouva a dle návrhu revírníka Mayera byla značná část rozsáhlé zemědělské plochy, jež se nacházela kolem usedlosti, zalesněna a z budovy se stala myslivna. Střítež je od roku 1567 v majetku Města Mohelnice.

                                                           

NAUČNÁ STEZKA LIŠKY BYSTROUŠKY

Naučná stezka prochází střítežskými lesy, protože právě ony jsou díky malíři Stanislavu Lolkovi kolébkou liščiných příběhů. Stezka začíná v Lošticích u synagogy, vede po červeně TZT přes žádlovický park, Střítež a Veselí do Dolů u Bouzova; odtud se vrací do zpět do Loštic (23 km). Existuji také kratší okruhy. Z Veselí se můžete vydat po modré značce, která Vás přivede přes Pavlov a žádlovický park zpět do Loštic (18 km). Nejkratší okruh začíná a končí u střítežské myslivny, nazývá se Lesem křížem krážem, je značen tabulkami v podobě bílé liščí tlapky v oranžovém poli a měří 5 km. Pokud se budeme chovat tiše a nebudeme rušit zvěř ani ostatní milovníky přírody, můžeme ve zdejších lesích spatřit mimo srnců, černé zvěře, lišek, zajíců a snad i jezevců také jelena siku, původem z Asie, který byl v minulém století uměle vysazen v žádlovické oboře a dodnes se hojně vyskytuje v lesích, kterými prochází naučná stezka lišky Bystroušky.

Více informací: https://www.mohelnice.cz/naucna-stezka-lisky-bystrousky/ms-111459/p1=111459&p2=%2C%2C+%2C

                             

Po projití křížové cesty vložte prosím tento dokument zpět do schránky u prvního nebo posledního zastavení. Text si můžete stáhnout na: www.respectandtolerance.com

                                                                      Připravil spolek Respekt a tolerance, 2021