Osudy Loštice

Fanny Neuda

Fanny Neuda se narodila 6. března 1819 v Ivančicích. Pocházela z rabínské rodiny a v mládí se jí dostalo značného vzdělání. Její otec Juda Schmiedl (1776 – 1855) působil jako rabín v Lomnici a posléze v Osoblaze.

Poté co se stala manželkou rabína Abrahama Neudy (1812 – 1854), přichází Fanny do Loštic, kde píše knihu Stunden der Andacht (Hodiny zbožnosti). Šlo o vůbec první knihu svého druhu, kterou kdy v němčině sepsala židovská žena pro židovské ženy. Dříve ženy používaly modlitební knihy, které napsali muži. Ti však ani při nejlepší vůli nemohli vystihnout a pochopit všechny pocity a potřeby žen. Hodiny zbožnosti však napsala žena, která do nich vložila své zkušenosti dcery, manželky a matky. To byl jeden z důvodů, proč se kniha záhy po svém prvním vydání v roce 1855 stala bestsellerem a do roku 1918 se dočkala více než třiceti vydání. Modlitby byly přeloženy do angličtiny, jidiš a hebrejštiny. V roce 1866 se v New Yorku objevilo první anglické vydání, které pod názvem Hours of Devotion připravil rabín Moritz Mayer (1821-1867). Nové vydání Stunden der Andacht se objevilo v roce 1936 ve Frankfurtu. Připravila je Martha Wertheimer a bylo určeno pro ženy žijící v nacistickém Německu. Kniha vyšla několikrát i po druhé světové válce ve Švýcarsku. Vybrané modlitby Fanny Neudy byly rovněž otištěny v knize Tefillat Nashim publikované v roce 2005 v Tel Avivu. V roce 2006 připravila editorka Dinah Berland z Los Angeles rozšířenou verzi Hours of Devotion pro nakladatelství Schocken Books v New Yorku. Ta do knihy zařadila i výsledky svého několikaletého výzkumu díla Fanny Neudy a informace, které jí předali členové sdružení Respekt a tolerance. Kniha Hodiny zbožnosti vyšla i v češtině. V překladu a s komentářem Jaroslava Achaba Haidlera ji vydalo sdružení R&T v Mohelnici roku 2008.

Autorčin manžel Abraham Neuda byl v roce 1835 po smrti svého otce, rabína Aarona Mosese Neudy (1761 – 1835), zvolen loštickým rabínem. Patřil k prvním progresivním rabínům na Moravě. Abraham Neuda zemřel 22. února 1854 ve věku čtyřiceti dvou let.

Fanny Neuda si velmi vážila přesvědčení svého manžela, a proto v úvodu své slavné knihy napsala: „Ráda bych totiž zveřejněním těchto řádek zbudovala svýma slabýma rukama pomník milující vzpomínky na mého vzácného, nezapomenutelného manžela Abrahama Neudu, rabína v Lošticích na Moravě...“

Fanny a Abrahamovi Neudovým se v Lošticích narodili tři synové - Moritz (1842), Julius (1845) a Gotthold (1846). Po manželově smrti s nimi Fanny ještě několik roků žila v bytě loštické synagogy, jejímž rabínem se stal její bratranec Elias Karpeles (1822-1889). Po roce 1857 se odstěhovala do Brna a později se usadila ve Vídni, kde byla roku 1880 evidována na adrese Grosse Mohrengasse 2.

Fanny Neuda sepsala rovněž dvě sbírky příběhů pro děti, které vyšly knižně – Naomi (Praha, Lipsko, 1867) a Jugend-Erzählungen aus dem israelitischen Familienleben (Praha 1876, 1890). Zemřela v tehdy známém lázeňském městě Meranu (dříve Rakousko-Uhersko, nyní Itálie) 16. dubna 1894 ve věku 75 let. Pohřbena byla 20. dubna téhož roku ve Vídni.